Naše patronka - Sv. Alžběta Durynská
Uherská princezna, která žila v Německu. Přes otce byla sestřenicí českého krále Václava I. a jeho sestry sv. Anežky České. Alžběta brzy ovdověla, v Marburgu pod hradem postavila špitál, kde sama denně ošetřovala nemocné, vařila a posluhovala a věnovala se péči o chudé.
Založení nemocnice
Zakládací listinou z 26. ledna 1722 císař Karel VI. povoluje uvedení alžbětinek do Prahy a zakoupení místa pro stavbu kláštera s nemocnicí.
Výstavba kláštera a nemocnice
Autorem projektu kláštera byl Kilián Ignác Dientzenhofer, slavný český architekt a stavitel, významný představitel vrcholného baroka. Klášterní budova byla vystavěna v letech 1726–1732 s finanční podporou české šlechty; stavba nemocnice byla zahájena 8. dubna 1728.
Sál sv. Alžběty
Hlavní nemocniční sál, svého času největší a nejvyšší v Praze, přesahoval dvě patra. Po vystěhování alžbětinek v roce 1957 byl sál zlikvidován a přestavěn na jednotlivé místnosti.
„Vzhled sálu činí spíše dojem mohutné lodi chrámové, neb umělecké obrazárny než síně utrpení a bolesti.“ (J. Lenz)
Péče o nemocné
Duchovním „mottem“ alžbětinek v péči o nemocné byl čtyřicátý verš z 25. kapitoly Matoušova evangelia „Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“
První dvě pacientky byly přijaty k ošetření ještě před výstavbou nemocnice již na konci roku 1720. V době svého největšího rozkvětu, ve 30. letech 20. století, se nemocnice modernizovala a stala se známým vědeckým a fakultním pracovištěm. V roce 1948 byla nemocnice znárodněna, řádové sestry byly internovány v Broumově. Budova nemocnice byla řádu navrácena v roce 1991, provoz byl však zprivatizován a skončil s miliónovými dluhy. V roce 2019 se sestrám po složitých jednáních podařilo získat i provoz nemocnice.
Areál i samotná společnost provozující nemocnici jsou tak nyní ve stejných rukou jako před 300 lety.
