Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi v Praze 2 využívá terapii ve virtuální realitě jako součást následné lůžkové péče s rozšířenou rehabilitací. Cílem terapie je obnovit pohybové i kognitivní funkce a vrátit pacientovi soběstačnost v běžných denních činnostech. Najíst se, obléct se, udržet hrnek, učesat se.
Virtuální realita je počítačem vytvořené prostředí, které pacient vnímá přes speciální brýle. V něm plní konkrétní úkoly, například přemisťuje předměty, třídí je, kreslí, stará se o květiny, a přitom provádí přesně ty pohyby, které potřebuje procvičit. Rehabilitační cvičení tak dostává podobu smysluplné činnosti, ne mechanického opakování.
Terapeut sleduje průběh cvičení na obrazovce, upravuje obtížnost podle možností pacienta a terapii kdykoli přizpůsobí nebo přeruší. Pacient nemusí umět s technikou zacházet, brýle mu nasadí a celým cvičením ho provede odborný personál.
Terapii ve virtuální realitě zařazujeme do rehabilitačního programu především u těchto pacientů:
O zařazení VR terapie rozhoduje ošetřující lékař společně s rehabilitačním týmem podle aktuálního stavu pacienta.
Pacient cvičí vsedě nebo ve stoji, vždy pod dohledem odborného personálu. Jedna terapie trvá přibližně 30 minut a v týdnu se pravidelně opakuje, vždy dle funkčních rezerv pacienta. Terapeut volí konkrétní modul podle cíle, kterého chce s pacientem dosáhnout:
Vedle cvičebních modulů využíváme také prostředí, ve kterých se pacient volně pohybuje, jako je příroda, město. Ta podporují orientaci, pozornost a chuť do dalšího cvičení.
Zkušenost s VR terapií jsme shrnuli do odborné kazuistiky. Ing. David Tesařík, vedoucí fyzioterapie Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi, v ní popisuje dvanáct měsíců práce se třiceti hospitalizovanými pacienty. Pacienti cvičili ve virtuální realitě zhruba 30 minut denně, pětkrát týdně, v modulech zaměřených na dosah, koordinaci, motoriku a sílu.
Terapii sleduje systematicky v rámci svého doktorského studia na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Kompletní výsledky představí na Konferenci onkologická rehabilitace a biomedicínské technologie.
Během programu jsme sledovali zlepšení rozsahu pohybu horních končetin a síly stisku. Nejvíc ale záleží na tom, co z toho pacient pozná doma: návrat běžných denních činností, které rozhodují o tom, jak samostatně se člověk po hospitalizaci vrátí do života. Pacienti zároveň přicházeli na terapii ochotněji, cvičení ve virtuálním prostředí nepůsobí jako povinnost, ale jako činnost, která dává smysl. Kazuistika uzavírá, že virtuální realita představuje vhodný doplněk konvenční ergoterapeutické péče.
Odbornou kazuistiku v plném znění najdete na webu VR Vitalis. Přečíst si můžete také přímo shrnutí a abstrakt práce Využití virtuální reality VR Vitalis v ergoterapii hospitalizovaných onkologických pacientů.
O využití virtuální reality v rámci rehabilitace při následné lůžkové péči naši kolegové běžně přednáší na konferencích a kongresech pro kolegy nejen ze zdravotnictví.
„Přestávám se soustředit na bolest nohou a místo toho vnímám svět kolem sebe. Kdo si to nevyzkoušel, ten to nepochopí. Připadám si najednou mladší."
pacientka Helena H. (1938)
V Nemocnici sv. Alžběty Na Slupi pracujeme s programem VR Vitalis® Pro, který vyvíjí česká společnost VR Life s.r.o. Program obsahuje moduly navržené přímo pro rehabilitaci a ergoterapii, takže terapeut může cvičení nastavit na míru konkrétnímu pacientovi.
Je terapie ve virtuální realitě bezpečná?
Ano. Pacient cvičí vsedě nebo ve stoji vždy pod dohledem odborného personálu, který terapii kdykoli přizpůsobí nebo ukončí. Délku i obtížnost volíme podle aktuálního stavu pacienta.
Musím umět pracovat s technikou?
Ne. Brýle pacientovi nasadí terapeut a celým cvičením ho provede. Zkušenost s počítači ani s mobilním telefonem není potřeba.
Jak dlouho terapie trvá?
Jedna terapie trvá přibližně 30 minut. Zpravidla ji opakujeme pětkrát týdně po dobu hospitalizace.
Je VR terapie vhodná pro každého?
O zařazení rozhoduje ošetřující lékař s rehabilitačním týmem. U některých stavů volíme jinou formu rehabilitace, vždy podle toho, co pacientovi v danou chvíli prospěje nejvíc.
Nahrazuje virtuální realita klasickou rehabilitaci?
Ne, doplňuje ji. VR terapie je jednou z částí strukturovaného rehabilitačního programu vedle individuální fyzioterapie, ergoterapie a dalších postupů.
Jak se k VR terapii dostanu?
Terapii nabízíme pacientům přijatým k následné lůžkové péči. Kompletní postup přijetí najdete na stránce Příjem pacienta.