Dvanáctý květen je v nemocničním světě datem, které patří sestrám. V Nemocnici sv. Alžběty Na Slupi jsme se ale rozhodli slavit jinak, hezky se všemi. Protože bez lékařů, sanitářů, administrativy a každého jednoho člověka v naší nemocnici by to jednoduše nešlo.
Slavnost zahájil ředitel RNDr. Karel Matyska. Přišel s poděkováním, ale také s dobrými zprávami. Nemocnice vstupuje do etapy, která bude vidět. Rozjíždí se rekonstrukce, a jako první přijde na řadu kuchyně a jídelna. Přípravné práce běží od loňského léta, hrubé práce jsou hotové, finalizuje se projektová dokumentace a brzy startují výběrová řízení. Kuchyně, která každý den vaří pro pacienty i personál, dostane zázemí, které odpovídá kvalitě péče, jíž se tu věnujeme.
Souběžně se rozjíždí i rekonstrukce střechy. Krovy se začínají sanovat, výměna střešního pláště by měla být hotová ještě letos. Nemocnice se proměňuje systematicky, křídlo po křídle, odspoda až nahoru.
Kde se vzal Mezinárodní den sester?
Slovo si pak vzala náměstkyně pro nelékařské zdravotnické obory a kvalitu a hlavní sestra Mgr. Marcela Tomanová, která ale jen popřála příjemnou zábavu, poděkovala a předala mikrofon vrchní sestře Bc. Jakubovi Doležalovi. Ten připomněl, odkud celý svátek pochází.
Mezinárodní den sester se slaví 12. května, v den narozenin Florence Nightingale, anglické ošetřovatelky narozené roku 1820, která je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství. Do dějin se zapsala jako „Dáma s lampou" za svoji práci v armádních lazaretech během Krymské války, kde razantní reforma hygieny a organizace péče zachránila tisíce životů. Mezinárodní rada sester vyhlásila tento den poprvé v roce 1965 a od té doby patří 12. květen sestrám na celém světě. Jak Jakub Doležal připomněl, za dvě stě let se změnilo mnoho. Závazek, se kterým sestry svoji práci dělají, zůstává.
A pak přišlo to nejlepší
Společná zábava, rozhovory bez titulů a tabulek, a pochoutky z naší kuchyně. Ano, té samé, která si zaslouží rekonstrukci, ale za jejíž výstupy se rozhodně stydět nemusíme. Spíš naopak, pacienti si ji chválí.
Děkujeme zdravotním sestrám, bratřím, lékařům, sanitářům a celému týmu za práci, kterou odvádíte každý den, a za to, že jste si dnes dovolili na chvíli vypnout a být jen tak společně. Protože i takové chvíle mají v nemocnici své místo, stejně jako ty pracovní. Těšíme se na příště!
