Když lékaři navrhnou pacientovi nebo jeho rodině překlad do zařízení následné lůžkové péče, první reakce bývá často rozpačitá. Mnozí si totiž takové místo představují jako léčebnu pro dlouhodobě nemocné: pasivní čekání na zlepšení s minimem pohybu. Tato představa je ale zásadně mylná. 

Rehabilitace jako hlavní náplň každého dne

Následná lůžková péče v Nemocnici sv. Alžběty Na Slupi je v první řadě intenzivní rehabilitační program. Každý pacient, který k nám přichází, má od prvního dne jasně sestavený individuální plán podle diagnózy, fyzického stavu i osobních cílů. Fyzioterapeuti s ním pracují denně, ne příležitostně. Cvičí se, posiluje se, trénuje se chůze, soběstačnost, návrat k běžným denním činnostem.

Nejde o čekání. Jde o systematickou, cílenou práci s jediným záměrem: vrátit pacienta domů v co nejlepší kondici.

Kdo k nám přichází

Přijímáme pacienty přímo z akutních lůžek, zpravidla systémem z lůžka na lůžko, bez zbytečné prodlevy. Nejčastěji se staráme o pacienty po náhradách kyčelního nebo kolenního kloubu, po cévních mozkových příhodách, po ortopedických a chirurgických výkonech, ale také o pacienty s neurologickými nebo interními onemocněními, kteří potřebují dokončit léčbu a znovu získat soběstačnost.

Co NLP není

Následná lůžková péče není LDN. Není to místo, kam se přichází bez výhledu na zlepšení. Není to úložiště mezi nemocnicí a domovem. Pobyt zde trvá v řádu týdnů a od prvního dne směřuje k jedinému cíli: propuštění pacienta v co nejlepším stavu.

Průměrná délka hospitalizace se u nás pohybuje mezi čtyřmi až šesti týdny v závislosti na diagnóze a průběhu rehabilitace. Výsledky mluví jasně: drtivá většina pacientů odchází domů s výrazně lepší pohyblivostí, soběstačností a celkovou kondicí, než se kterou přišli.