Mezi specializace Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi patří i hojení ran. Tomu se věnuje na oddělení následné lůžkové péče zejména staniční sestra Štěpánka Červenková.

Vystudovala obor geriatrie a na jaře letošního roku absolvovala také kurs Komplexní ošetřovatelská péče o rány u dospělých a dětských pacientů.

„Komplexnost a vzájemná provázanost,“ pojmenovává Štěpánka Červenková v rozhovoru klíčové faktory ke zdárnému hojení ran a vysvětluje: „Nutností a povinností je znát podrobnou anamnézu pacienta, možné alergie, výživu, ale také psychický stav a též rodinné zázemí.“

Absolvovala jste kurz Komplexní ošetřovatelská péče o rány u dospělých a dětských pacientů. Jaké jsou nejnovější trendy a postupy?

Komplexní ošetřovatelská péče, stejně jako péče o rány patří mezi dynamické obory a neustále se vyvíjejí. V případě ošetřování chronických ran vzniklo mnoho odborných firem, které díky vlastním znalostem, výzkumu, klinické praxi a na základě zkušeností lékařů a sester přinášejí mnoho nových postupů a také lokálně používaných materiálů tzv. vlhkého hojení. Právě tato vlhká hojení jsou novými trendy, které se však ještě nepoužívají na všech odborných pracovištích v republice, přestože je známe od 60. let minulého století a urychluje hojení zhruba o 40 procent. U nás v nemocnici však tuto metodu běžně využíváme. Přesto je důležité vše dále sledovat. Musíme mít neustále na pozoru, že na stejné dva defekty není vždy stejná léčba.

Co je při takovém léčení to nejdůležitější?

Komplexnost a vzájemná provázanost, ze strany pacienta je nutná trpělivost a disciplína, tedy dodržování režimových opatření, včetně pravidelných návštěv k převazům, protože některé materiály se na ráně nechávají až tři dny, jinak léčba nefunguje. Nutností a povinností nás personálu je znát podrobnou anamnézu pacienta, možné alergie, výživu, ale také psychický stav a též rodinné zázemí. Všechny tyto faktory nám jako zdravotnickému personálu pomáhají k hojení pacienta.

Na co je třeba dávat obzvlášť pozor?

Vlastně na všechno. Nemá to vyznít jako fráze či klišé, ale je to tak. Jen zopakuji, že není možné si myslet, že na dvě stejná či podobná poranění, lze použít univerzální řešení. Správný postup lze stanovit po znalosti o tom, jak rána vznikla. I to pomůže k výběru správného materiálu. Každá rána se hojí jinak a každý pacient reaguje na daný materiál různým způsobem. Nikdy nelze říci, že na bércové vředy patří Lomatuell a Wlivaktiv Ag a máme tzv. vyhráno.

O kolik je možné zkrátit dobu hospitalizace při správném léčení?

To se nedá časově vymezit ani odhadnout, protože záleží na mnoha faktorech jako je zdravotní stav pacienta, velikost rány, její stav a fáze hojení. Cílem přirozeně je, aby se rána zahojila. K tomu přispěje správný postup při léčbě a to se všemi dalšími faktory. Třeba psychická pohoda a rodinné zázemí mohou přispět ke zkrácení hospitalizace.

Čím je vhodné komplexní péči o rány doplnit?

Především rozhovorem s pacientkou či pacientem, aby vždy věděli, co s nimi děláme. Základní je důvěra ze strany pacienta v personál, že přináší to nejlepší a že léčba bude účinná. Také tím, aby pacienti chápali postup léčby krok za krokem, k tomu patří i vysvětlování, dokonce i použití fotografií pro objasnění posunu v hojení ran. Je třeba ukazovat to pozitivní v hojení ran, aby pacient cítil odbornost a zkušenosti ze strany zdravotníků.

Lze v Nemocnici sv. Alžběty využít i služeb psycholožky či psychologa?

Ano, samozřejmostí je i správný psychologický přístup v práci ošetřujícího personálu. Jako psychologové zde působí hlavně naši lékaři a další zdravotníci. Každý v rámci svých zkušeností a kompetencí dovede pacientovi pomoci a povzbudit jej. To všechno je součástí podpůrné psychologie založené na odborné znalosti a praxi hojení chronických ran. Teprve pak dojde ke spolupráci těla i ducha pacienta s léčebnou chemií vlhkého hojení, ke zklidnění pacienta a rychlejší uzdravení. Je to jako u každé léčby, kdy jde o vzájemný vztah léčitele a léčeného. V nemocnici lze využít i služeb kaplana. Přínosné bývá doplnit komplexní léčbu vhodnou stravou, rehabilitací, ale hlavně pochopením a vírou, že každá rána, chce tzv. svou dobu léčení.

Jak může pomoci rodina či jiní blízcí?

Velmi pomůže, když zástupci rodiny či blízcí komunikují s ošetřujícím personálem a podporují zvolený způsob léčby v rozhovorech s pacientem. Připomenu však, že právě pacient byl a musí zůstat na prvním místě. On rozhoduje a určuje další postup a on by měl dostat maximum informací, které mu přinesou víru v úspěch léčby. Rodina však pomáhá tím, když přijde na návštěvu, podpoří své blízké, mluví s nimi, rozptýlí je. Potěší i milé slovo, někdy i nějaká dobrota. (smích) Provázanost mezi rodinou a námi jako personálem je na vysoké úrovni a krásnou odměnou bývá, když se potkáme s pacienty a oni se k nám stále hlásí!

Štěpánka Červenková

Staniční sestra na oddělení následné a lůžkové péče. Během nástavbového studia dokončila obor geriatrická sestra, věnuje se léčbě hojení chronických ran. Absolvovala také kurs Komplexní ošetřovatelská péče o rány u dospělých a dětských pacientů.

Upozornění

Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi otevře prvního září 2023 ambulanci hojení ran. Pacienti se mohou již od června letošního roku objednávat k ošetření v recepci nemocnice, kde se na místě domluví na datu. K vyšetření není třeba doporučení lékaře.