Do Rajské zahrady Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi zamířila nová bronzová socha, pocta řádu Alžbětinek od sochaře Radima Hankeho. Pacientům i personálu připomíná staletí tiché péče o nemocné, na kterou dnes navazuje práce sester a lékařů.

Radim Hanke patří k výrazným postavám současného českého sochařství. V současnosti pracuje na pomníku vzniku republiky pro pražské Náměstí republiky a na letošní podzim chystá odhalení hned několika nových děl. Jedno z nich teď stojí právě u nás.

Hold řádu alžbětinek

Socha záměrně nezobrazuje svatou Alžbětu jako jednu postavu, ale vzdává hold celému řádu. „Fiktivní portrét Alžběty jsem dělat nechtěl, chtěl jsem téma zobecnit," vysvětluje Hanke. Podstatou řádu je podle něj služba a pomoc druhým, a právě to chtěl do díla vtisknout. Zvolil figurální pojetí, aby k soše měl každý příchozí blízko.

Dílo spojuje dva materiály. Základ tvoří stabilní božanovský pískovec z Broumovska, na vrcholu stojí socha ze světlého, zlatavého bronzu. Kamenný podstavec nese nápis Pocta alžbětinkám. „Do Rajské zahrady patří věc klidná a harmonická. Chtěl jsem, aby ten tvar to místo spíš zklidňoval," popisuje autor svůj záměr.

Usazení sochy vážící přes půl tuny nebylo snadné

Samotné usazení bylo přesnou prací s několika sty kilogramy. Celou kompozici drží pohromadě nerezový čep, který spojuje spodní díl podstavce o hmotnosti 120 kilogramů, a dva horní díly vážící každý 150 kilogramů a bronzovou sochu kolem 100 kilogramů. Přes svou váhu tak dílo stojí na jednom pevném bodě.

Finále instalace nejen přihlížel, ale také se fyzicky účastnil i ředitel nemocnice RNDr. Karel Matyska, CSc., který sochu pro nemocnici pořídil jako dar a poctu alžbětinkám. Motivaci popisuje osobně. „Sestry Alžbětinky tři sta let dávaly svou identitu i své životy za to, aby mohly pomáhat lidem v nemoci. Cítil jsem osobní nutnost jim za to trvale poděkovat," říká Matyska.

Volbu autora nenechal náhodě. „Tvorby Radima Hankeho si nesmírně vážím pro její hloubku a spojení jasné umělecké formy s hlubokým lidským obsahem," vysvětluje ředitel. „Hledal jsem autora, který dokáže téma zpracovat citlivě, důstojně a současně a který do díla vloží emoce, aniž by předepisoval, co má pozorovatel cítit." Posledním impulsem k volbě byla podle něj Hankeho starší realizace Pomníku nenarozeným dětem pro hřbitov ve Vyškově.

Volba materiálu nebyla náhodná

A vydrží. „Bronz vydrží prakticky navždy, pokud ho mechanicky nezničíte," poznamenává Hanke. Socha tak zůstane v Rajské zahradě Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi po celé generace Rajská zahrada slouží jako terapeutický prostor pro rehabilitaci pod odborným dohledem a běžně ji návštěvníci nevidí. O to výjimečnější místo teď nové dílo dostává.